Recenze: Věra Kadlecová - Panenka


Panenka, prvotina české autorky Věry Kadlecové, je opravdu velmi zdařilý psychologický román o tom, co může s člověkem udělat nevšímavost rodičů, ztráta životního snu, příliš majetnický manžel a konečně koks, který povznáší i zabíjí. Ač psychologické romány nečtu, u Panenky jsem udělala výjimku. A za to jsem dostala odměnu v podobě kvalitního příběhu sepsaného na profesionální úrovni.

Nakladatelství: Klika
Počet stran: 284
Rok: 2016

Recenze:
O paní Věře Kadlecové a jejích knihách Panenka a Vina jsem se dozvěděla prostřednictvím blogů mých kolegyň blogerek. Snad všechny recenze, co jsem četla nebo slyšela, byly kladné. Když mě proto paní Kadlecová oslovila, zda bych měla zájem si její knihy přečíst a napsat na ně názor, měla jsem velkou radost. Sice psychologické romány nečtu a rozhodně nepatřím mezi blogery, kteří přijmou každou nabídku - když něco číst nechci, tak prostě odmítnu - ale tyto dva romány měly tak zajímavé ohlasy, že jsem je prostě chtěla číst!

Hlavní hrdinkou a onou panenkou je Eva Herclová. Žena, která se dostala do vleku drogové závislosti a skončila v psychiatrické léčebně, zbavena svéprávnosti a opuštěna všemi, včetně její rodiny. Zájem o ni a její životní příběh má Beáta, novinářka a překladatelka, která si ji vybrala jako námět pro svůj první román. Dostat se k ní, nebylo jednoduché, ale když se to podařilo a Eva jí začala vyprávět svůj příběh, přestávala jsem snad i dýchat.

Zpočátku se román rozjíždí hodně pozvolna. Sledujeme totiž, jak se Beáta snaží dostat k Evě blíže, jak si pomalu získává její důvěru a dozvídáme se také něco o Beátě a jejím životě. Mezi to se začne pozvolna promítat Evin příběh. Beáta jej převyprávěla od Eviných dětských let, kdy se Eva jako malá holčička zhlédla v krasobruslení a díky svému talentu a píli aspirovala na sportovní talent československé socialistické republiky. Dokud nepřišla osudová tragédie, která jí změnila život.

Ve chvíli, kdy sledujeme Evu na střední škole, začíná příběh nabírat obrátky a s jejím sňatkem už jsem úplně přestala vnímat okolí. Evino manželství totiž bylo jako přes kopírák s tím mým a já knihu začala prožívat v úplně jiné - mnohem intimnější a soukromější rovině. Ve chvíli, kdy Eva potkává svého druhého osudového muže Richarda a rozhodne se odejít z manželství, ve kterém se dusí, autorka úplně vytěsňuje Beátu a vypráví už pouze o Evě. V tu chvíli totiž celý příběh, stejně jako Evin život nabírá zběsilé tempo a čtenář už nemá šanci knihu odložit.

Knihu jsem četla sice delší dobu, ne z důvodů, že by se četla špatně, nebo těžce, ale především proto, že jsem na ni potřebovala mít ten správný klid a toho mám opravdu velmi málo. Tahle kniha si to ale zasloužila a jsem ráda, že jsem si ji takto dopřála. Byla totiž výborná. Donutila mi zamyslet se nad spoustou věcí a konečně i nad svým osobním životem. Bavila mě - ano, opravdu mě hodně bavila - především obdobím, ve kterém se odehrávala. Hlavní časová linka probíhala v devadesátých letech, kdy podnikání u nás vstávalo z mrtvých. Já v devadesátých letech prožila své dětství, byla to proto pro mě jistá nostalgie, ale také v tu dobu začal podnikat můj otec, který své kšefty nezvládl a dopadl hodně špatně... vlastně se ten jeho konec až tak moc nelišil od toho knižního. Je pravda, že já v době tátovy smrti byla dítě, ale i tak pro mě Richard byl tak trochu předobraz mého otce. 

Když jsem knihu Panenka otevírala, netušila jsem, jak moc mě příběh osloví a zasáhne. Co všechno mi v hlavě otevře, jaké vzpomínky a myšlenky navodí. A i když to pro mě bylo opravdu hodně osobní, což dokazuje i tato recenze sepsaná úplně jinak, než běžně recenze píšu, kniha mě bavila, hltala jsem ji a jen těžko jsem ji odkládala. A to dokazuje, že autorka se svého úkolu zhostila bravurně. Perfektně popsala děj, prostředí i dobu, a její postavy jsou lidé z masa a kostí, kteří žijí, chybují, milují a trpí, jako by stáli vedle vás. 

Jak jsem psala na začátku, psychologické romány běžně nečtu a tak nemám s čím Panenku porovnat. Mně se však velmi líbila, donutila mě hodně přemýšlet a vzpomínat a také mě velmi nalákala na navazující knihu Vina, kde se dozvím, jak k vydání knihy o Evě přistoupila její dcera.

Hodnocení: 95%

Knížku můžete zakoupit ZDE.

Paní Věře Kadlecové moc děkuji za zaslání obou knih Panenka a Vina a krásné věnování.



Komentáře

  1. Tak tohle je další recenze, která mě utvrdila, že si knížku musím přečíst. Takže kupuju a díky Sabi za krásnou recenzi.

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělá recenze, máš můj obdiv, určitě se ti nepsala lehce.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat